Kutaisi – Gyumri – Křest a zpět :))

Když jsem se dozvěděla že naše dlouho nekončící prázdniny v naší organizaci ještě pořád nekončí rozhodla jsem se vypravit do Kutaisi, bývalého hlavního města Sakartvela, které v překladu znamená kamenné město (až uvidíte kameny v řece na fotkách z koláží, pochopíte proč;-) ). Tam mě čekala gruzínská padruga (známá, kamarádka) a ukázala mi toto druhé největší město v Gruzii a levný hostel Kutaisi, jen za 15 lari na noc (míň než 200 Kč) do kterého během noci dorazily dvě slečny z Polska a 5 lidí z Ukrajiny a tak jsme se rozhodli najmout si svoji vlastní marshrutku (jelo nás 6 a každého z nás to stálo 13 lari), která nás dopravila do monasterů Motsamedy (nejkrásnějšího místa, které jsem tady viděla, žal baterie mého aparátu byly na nule, ale holky z Polska slíbily, že mi nějakou tu fotečku pošlou…a když ne, nevadí určitě se tam vypravím se svými rodiči a segrou, kteří dorazí v půlce března), Gelati (chrám zapsaný na UNESCO), Bagrati (chrám se zelenou střechou, původně z něho zbyly jen 2 zdi, které byly také na seznamu UNESCO, ale město se ho rozhodlo zrekonstruovat, tak teď stojí celý zbrusu nový s výhledem na celé město) a jeskyně Prométheus (něco na způsob našeho Moravského krasu). Po cestě do Kutaisi mě provázela kopa sněhu a navíc mi 3 lidi říkali že v Kutaisi bude víc sněhu než v Achalciche, proto mě přímo šokovalo že v Kutaisi bylo příjemně teplé ovzduší a žádný sníh (ten byl jen na vyvýšených místech jako je Gelati a údajně také pro množství sněhu nebylo možné navštívit Satapliu – jeskyně, které jsou jen 11 km od Kutaisi, kde jsem se chtěla moc, moc podívat...tak až přijedou naši :D).

Krásně zasněžená cesta do Kutaisi

Zlatý kruhový objezd, Fialový dům - typická stavba;
Kameny v řece  a zlatý chlapec sedící na zábradlí;
Kozy - první co jsem v Gruzii potkala a přímo na ulici :D

Jeskyně, Gelati a Bagrati (zelená střecha)

Když jsem se pak zase v pondělí vydala do práce a zjistila, že zase nepracujem, rozhodla jsme se udělat si ještě jeden - protestní výlet do Gyumri (město v Arménii, kde jsem loni strávila 3 měsíce svého života, navštívit všecky kamarády a zavzpomínat J). Než jsem stačila všecko vykomunikovat byla už středa a to byl první den, kdy jsme začali v organizaci pracovat :D, tak jsem si vzala čtvrtek a pátek volno a vydala se za hranici. Otestovala, že víza jsou opravdu zrušená, připomněla si pár arménských slov, nostalgicky si zavzpomínala, pěkně nastydla, protože ve čtvrtek, když jsem tam dorazila bylo zhruba – 25°C (zatímco v Achalchiche jen -8°C). Posílám všem pozdrav do Čech jak jsem slíbila od Flory a Caritas Armenia. (Pavle, Flora se moc těší na Tvoji návštěvu a doufá, že to letos vyjde, ale tak trochu jsem jí naznačila že letos to asi zase nevyjde.)

Cesta do Gyumri ... obrázek vpravo dole vypadá jako poušť,
jen namísto žluté posetá bílou ;-)

Umění v Gyumri :)

Místa známá, lavička s mým jménem :D, pizza - ale už bez petrušky!!
nevím co se přihodilo Luci...že by jim došly zásoby? :P

Gevorg, (s mámou Arménii na rameni :D),
 EVSáci z YIC,
Aregak, Gurgen,
poznali jsem rozdíl mezi pončikem a mončikem
(pončik - vanilkový krém; mončik - čokoládový krém :D)
... :-*

A cesta z5 - marshrut s telkou a bezpečnostními pásy;
měnící se příroda na pravo bez sněhu na levo přikrytá sněhobílou :-)

Na zpáteční cestě jsem se v maršrutu seznámila s jedním Arménem žijícím v Gruzii, v Achalciche, který mě pozval, abych se podívala na pravoslavný křest, který se koná 19.1. každý rok a probíhá tak, že v kruhu ve vodě stojí skupinka mužů, kteří pějí písně, vedle nich jsou kněží kteří cele ponáří do vody věřící, kteří chtějí být pokřtěni. Z mostu skáče do vody pár odvážlivců, kteří poté doplavou k břehu a symbolizuje to jejich očištění. V tento den jsou všechny vody, které byly knězi posvěceny svaté, proto si lidé, kteří nejsou křtěni umývají obličej a nabírají vodu z řeky (která je, stejně jako se to děje i v katolické církvi, posvěcená). Události se účastní spousta lidí. Vnímala jsem pohodovou, radostnou atmosféru. Tento rok měli štěstí - nebyla až taková zima, i když na vrcholcích hor byl stále vidět sníh.

19.1 - křest v ortodoxní církvi