Malá holka

           Čím déle jsem v Gruzii, tím více se mi odkrývají obzory, které jsou pouhým turistům vzdáleny. Vidím, že jsem si získala důvěru mnohých, kteří se mnou sdílí své životní osudy a já jen s hrůzou zjišťuji, že části příběhů se podobají jako vejce vejci…Ano, po Revoluci růží Sakartvelo (Gruzie) opravdu dokázalo vytvořit „demokratickou zemi“: kde chyběla opozice, takže veškerá moc byla v rukou pana prezidenta a jeho spolupracovníků, kde ve školách slídí mandatoři (těžko říct proč? Více kontroly alias více bezpečí? Nebo?? Ve zkratce sledují učitele, poslouchají za dveřmi, děti jsou z nich nervózní a i já sama se necítím úplně komfortně když je vidím – muže a ženy ve speciálních uniformách), kde se velké firmy dostaly do vlastnictví známých (přátel) pana prezidenta, telefony byly odposlouchávány a bylo nebezpečné hovořit o situaci v Gruzii, dramaticky se navýšil počet politických vězňů a strach, kde bylo možné bezdůvodně přijít o vlastní byznys, kde se během devíti let otočily majetkové poměry o tři sta šedesát stupňů takže původně se mělo dobře 90 % lidí a v současné době pouhých 10 %, kde se z hodných lidí stávali „vlci“ protože to prostě bylo potřeba a dokonce se prý i v těchto letech vytratila vzájemná pomoc, která je pro Gruzíny tak naturální, typická. 

            Zpočátku jsem dostávala jen drobné indicie, přečti si knížku 1984 od Orwella…jako by psal o Gruzii (Pozn. výše zmíněný text se týká období před zvolením nové vlády; nová vládá byla zvolena tento rok). Ne, to nemůže být pravda…vždyť přece máte demokracii! A pořád jsem se pídila po konkrétních příkladech, které se mi zpočátku nedostávaly, ale postupem času přišly. Poslední zrovna v pátek. Tento měsíc se chystám rozjet Jeden svět na školách ve spolupráci s Člověkem v tísni, tak jsem se koukala na filmy spolu s jednou spolupracovnicí. Jedná se o krapet těžká témata jako domácí násilí, děti ulice, atd. A když jsme skončily, možná právě v návaznosti na životní osudy lidí, které jsme spolu sdílely, začala mi vyprávět.

Posledních 9 let v Gruzii jen přežíváme, dokážeš si představit žít s platem 240 lari (Pozn. 1 lari je zhruba 12 Kč, tzn. +/- 2 880 Kč.) na měsíc? V zimě musíš platit 100 dolarů za topení, v létě je to lepší, ale potřebuješ peníze na jídlo a kde jsou peníze na oblečení? (Pozn. samozřejmě to není veškerý příjem domácnosti, tato paní má dvě dcery jedna pobírá sirotčí důchod, druhá si našla práci a tak si sama může zaplatit školné, které stojí víc než 1000 lari za rok…což není až tak vysoká částka, ale v porovnání s tím, že většina lidí si ze svého platu nemůže nic odložit, protože všechny peníze přijdou na komunální poplatky a jídlo je to dost a tak není divu, že všechno co je potřeba koupit extra jde přes banku, úvěry, téměř u všech lidí jsou dluhy a na tak malou zemi jako je Gruzie je tu opravdu vysoký počet bank) Jak já jsem se měla dřív dobře, jak Ti to objasnit, říct. Měla jsem tří poschoďový dům, manžel měl vlastní byznys, který dobře vynášel a tak jsme si mohli dovolit kupovat zlato, které se mě i jemu moc líbí. Časem mu bezdůvodně byznys vzali (Pozn. to se prý stalo mnoha lidem, kteří si žili tak říkajíc na úrovni). Odešel bojovat do Abcházie a Osetie (Pozn. možná jste o těchto konfliktních územích zaslechli v současné době jsou pod správou Ruska, které vyhrálo válku a oficiálně uznalo jejich samosprávu; nicméně jaká je realita o tom by se dalo polemizovat.) za Gruzii a víš jakou dostal odměnu? Dokument, kde bylo napsáno že bojoval za vlast a 22 lari, jenom 22 lari měsíčně!!! Když potom zemřel tento důchod, nebo jak to nazvat převedli na mě. V té době jsem pracovala jako vedoucí v knihovně, přišli za mnou a řekli mi. Ty nepracuješ! Prosím? Jak bych si to mohla dovolit, mám dvě děti, potřebuju je zabezpečit. My Tě tady už víc nepotřebujeme. A co mám dělat? Bez práce umřeme hlady! To je Tvůj problém, to nás nezajímá. Tak jsem začala postupně prodávat všecko zlato co jsme měli, potom i dům a koupila malinký a nebýt toho zlata nevím co by s námi bylo…a teď jen živoříme, posledních 9 let, a jestli mi chce někdo povídat o staré vládě co všechno postavili (nové cesty pro drahá auta?! Já nemám auto, k čemu mi to je?!), kolik památek opravili, ať radši mlčí. Dělali to snad pro mě? Samozřejmě že ne, jenom pro turisty, abychom v nich vzbudili iluzi bezchybné země, ale realita? Všichni doufáme v novou vládu – Gruzínský sen. Už teď je vidět značné posuny k lepšímu od konce února byl zaveden plošný systém zdravotního pojištění pro všechny obyvatele Gruzie, má klesnout cena chleba o 10 tetri, také cena benzínu a pro 12 vybraných oborů by se nemělo platit školné, měl by se otevřít trh (Gruzie – Rusko) s vínem a nějakých ovocem tak, aby Gruzie získala nové odbytiště. Doufáme v lepší zítřky. Miluji svou zemi, nikdy bych ji nemohla opustit. Za Sovětského svazu jsme se měli dobře. V Moskvě byl obchod „Praha“, kde se prodávaly věci z granátu a jenom Gruzíni a Arméni stáli frontu, Rusové si nemohli dovolit tyto věci kupovat, protože byly drahé; teď se karta obrátila. Mohli jsme cestovat v rámci SSSR; do jiných zemí to nebylo možné. Měli jsme se dobře. Nevýhodou bylo vtloukání ideologie, náboženská nesvoboda. Co je lepší? Blahobyt, ale nesvoboda slova, názorů? Nebo živoření, ale svoboda slova, názorů? Nevím. Občas si říkám, že chleba si za názor nekoupím.

A pak potkávám lidi jen o něco málo starší než já a když je poslouchám říkám si wau. Ty si opravdu ještě malá holka, život Tě zatím ušetřil těžkých životních zkoušek/zkušeností chcete-li. A uvědomuju si jak jsem nevděčná a snad si ani plně neuvědomuju jakých výsad se mi dostalo! Mít úplnou rodinu, lehce dosažitelné vzdělání, nikdy jsem nepoznala co je to mít nedostatek (Pozn. Chtěla bys bonbón? Není. I taková byla doba v Gruzii u mých vrstevníků), nezažila jsem válku, v podstatě proplouvám svým bezstarostným životem a spousta věcí mi stále uniká.

Etnografické muzeum v Tbilisi, jestli chcete
vidět různou architekturu z celé Gruzie na
jednom místě, pak je tím pravým pro Vás ;-)
(Pozn. v pravo dole černá díra se světlem - ukázka
staré, typické gruzínské střechy...místo pro ohniště
a odvod splodin)

Bakiuriani nejznámější lyžařské středisko v Gruzii,
nicméně Gudauri je větší a krásnější :))

Kreposť po cestě do Bakiuriani, krásný
kontrast nádherného slunečného dne, téměř léta
a po příjezdu do Bakiuriani (o 40 km dál) větrná zima.

Kapličky, posvátná místa v přírodě,
nádherné hory a chytré krávy ;-))

Tbilisi a jeho krásy :))

Guauri a po cestě jedno z nejkrásnějších míst (klášter Ananuri)
jaké jsem v Gruzii viděla, škoda že na fotce nevypadá
tak nádherně jako ve skutečnosti.